Co je to superhrubá mzda?

 

Tímto označením je myšlen daňový základ, z něhož se vychází při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Superhrubá mzda se začala po dlouhých diskuzích používat v roce 2008, kdy vstoupila v platnost v rámci reformy veřejných financí. Superhrubá mzda se počítá se základní hrubé mzdy zaměstnance, k níž se připočte sociální a zdravotní pojištění. Zaokrouhluje se na celé stovky a její výše je použita pro výpočet 15 % daně. V případě superhrubé mzdy jde prakticky o kompletně vyčíslený náklad zaměstnavatele na konkrétního zaměstnance, což znamená, že pokud by stát nevyžadoval daně ani zdravotní a sociální pojištění, přesně tuto částku by zaměstnance mohl dostávat od svého zaměstnavatele.

 

Co bude zrušení superhrubé mzdy znamenat pro zaměstnance a pro stát?

 

Daň z příjmu, která činí 15 % se bude počítat nově opět pouze z hrubé mzdy, tedy té okleštěné o pojistné odvody. I do budoucna je počítáno se solidární daní vysokopříjmových osob, kterou budou platit zaměstnanci s příjmy vyššími, než je 48násobek hodnoty průměrné mzdy. Ti i nyní neplatí 15, ale dokonce 23 % daň. Státní rozpočet by měla plánovaná změna každoročně ochudit o plných 74 miliard korun.

 

Kdo bude ze zrušení superhrubé mzdy nejvíce profitovat?

 

Paradoxem celé situace je, že nejvíce si přilepší zaměstnanci s nejvyššími příjmy. I přes 23 % dani zaplatí tito lidé na dani z příjmů o nejvyšší částku méně. Například zaměstnanci s platem okolo 150 tisíc korun měsíčně budou na dani z příjmu nově platit o více než 7 000 korun méně. Ti, kteří pobírají mzdu blížící se průměrné, si měsíční situaci vylepší o necelé dvě tisícovky. Lidé s minimální mzdou 14 600 Kč měsíčně vydělají pouhých 750 korun čistého navíc. Snadno se tak může stát, že nízkopříjmová skupina zaměstnanců využívající další daňové úlevy, změnu nepocítí vůbec. V konečném důsledku je tedy otázka, zda by prostředky, které díky zrušení superhrubé mzdy poputují především k vysokopříjmovým skupinám zaměstnanců, kteří je tolik nepotřebují, nebyl stát schopen zužitkovat jinak a smysluplněji, například podporou rodin s malými dětmi, důchodců, lidí postižených chudobou a podobně.

 

Změna se chystala i na OSVČ

 

Pro ty měla být podle původního návrhu navýšena sazba daně z příjmů na 19 %, ale naopak jim měla být nabídnuta možnost vložit si do nákladů až tři čtvrtiny prostředků zaplacených na zdravotním a sociálním pojištění. V případě podnikatelů uplatňujících paušální zdanění by náklady na pojištění měly být dalším výdajem nad rámec paušálu. V současné době není zřejmé, zda se v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy bude měnit také způsob zdanění pro OSVČ, jedno je ale jisté, paušální daň pro OSVČ bude platit. Mnohé z nich navíc postihne od ledna 2021 nově povinnost zapojit se do elektronické evidence tržeb EET.

 

Paušální daň pro OSVČ má snížit daňovou zátěž i míru zdanění

 

Reálná situace je ale trochu jiná. OSVČ, jejichž příjem nepřekročí určitou částku za rok, sice budou moci vyřešit své zdanění jediným formulářem a místo záloh na daň a pojištění platit fixní částku, ne každému se ale tento přístup vyplatí. Paušálním odvodem totiž mnozí OSVČ přijdou o možnost uplatnění slev na dani či nezdanitelných částek, přičemž měsíční paušální odvod je pro letošní rok vyčíslen na 5 378 Kč. Pro příští rok se má dokonce navyšovat. Platit takto vysokou měsíční částku bez možnosti odpočtu se některým OSVČ s příjmy do 800 tisíc korun ročně jednoduše nevyplatí.